Přepážky

Úplně na začátku rekonstrukce jsem si představoval, že zajedu na čtrnáct dní do Holandska a všechny přepážky vyndám, vyřežu nové z překližky a zase to tam zpět namontuji.
Jenže vše nakonec bylo úplně jinak. Odvrtat nýty a vyndat všechny poškozené přepážky nebyla žádná sranda. Vše bylo poctivě zalepeno a vytrhat to nešlo. Musel jsem nakonec jednotlivé přepážky rozřezávat na menší a menší části a ty pak postupně z lodi dostat. Použití heveru, páčidel, kurt a stahováků bylo na denním pořádku. Samozřejmě jsem musel brát ohled i na to, že podle původních kousků potřebuji vyrobit nové přepážky.
Nakonec se to vše podařilo a loď byla úplně prázdná. Uvnitř nebylo vůbec nic. Ani okna a lukny jsem na lodi nenechal. Vše jsem tedy obrousil a poškozené části zalaminoval. Mezi tím jsem přemýšlel, jak loď vylepšit a případně vnitřek předělat. Líbilo by se mi předělání ve stylu „Dufour 28 Mezzo“, ale to by znamenalo obrovský zásah do vnitřku lodi. Nakonec jsem se rozhodl upravit pouze střední část lodi. Toaleta na pravé straně mi vyhovovala, ale chtěl jsem tam přidat nádrž na špinavou vodu, tak jsem samotné WC posunul trochu ke středu lodi a vzadu do vzniklého prostoru vyrobil fekální nádrž. Umyvadlo, které bylo na levoboku a bylo vyrobeno z ošklivého plastu, který byl mimo jiné již rozpraskaný a samotné umyvadlo teklo jsem vyhodil a nově jsem umístil umyvadlo nad toaletu a je na pojezdech. Vysouvá se a zasouvá se podle potřeby. Díky těmto úpravám jsem musel přesunout dveře do ložnice i do středové části lodi (na toaletu a k umyvadlu) na levobok. Stůl v salonu teď není díky tomu na levoboku, ale na pravoboku. Tím, že jsem přemístil umyvadlo na pravobok, tak na levé straně vznikl volný prostor a jsou tam dnes poličky.
Jednotlivé příčky jsem si namaloval a přemýšlel jsem o tom, jak je dám do lodi. Zase úplně na začátku jsem se snažil najít překližku, která bude dostatečně široká, aby se přepážka dala vyříznout z jednoho kusu. Jenže problém číslo jedna byl, jak to pak dostat do lodi? V loděnicích se namontují přepážky a následně se spojuje dolní a horní skořepiny. Já měl skořepiny již spojené. Možnost, že bych i toto rozdělal jsem po pár dnech zavrhl. To bych loď vážně rozdělal na prvočinitele a nikdy ji dohromady nedal. První možností bylo vyříznout mezi okny v salonu díru a tou prostrčit příčky do lodi. Druhá možnost byla rozdělit příčky na sektory a spojit je až v lodi. Vyhrála ta druhá a dnes mohu říct lepší možnost. Příčka u ložnice je dělena v prostoru dveří, a právě díky otvoru na dveře se daly obě poloviny protáhnout vstupem do lodi bez problémů. Z obou stran je v překližce drážka a jednotlivé části jsou následně přes „pero“ slepené. Příčka u salonu vyšla na rozdělení mnohem hůř než ta u ložnice. Na levoboku jsem využil opět otvor pro dveře a v těchto místech je první spoj. Na pravoboku jsem chtěl nejdřív příčku dělit v 1/3 třetině lodi. Spoj by byl s největší pravděpodobností téměř přes celou výšku salonu a byl by viděl. Nakonec jsem se rozhodl, že v prostoru podpěry pro stěžeň, přesně v půlce lodi udělám ještě jedno rozdělení, a následně vyšel řez na pravoboku téměř až k opěradlu v salonu a není vidět.
Když jsem napsal opěradlo v salonu, tak musím doplnit, že na pravoboku byla překližka, která sloužila jako opěradlo díky pronikající vodě do lodě shnilá. Původně byla tato část vyrobena ze dvou kusů, nepřišel jsem na důvod a při předělání jsem ji udělal z jednoho. Když jsem předělal pravobok, tak jsem musel předělat i opěradlo na levoboku. Samozřejmě i další prvky do kterých bylo v průběhu mnoha let vytvořeno velké množství otvorů na různé přístroje a spotřebiče jsem demontoval a nahradil novými.
Jako napouštědlo používám POLACRYL 301 a na vrchní nátěr jsem použil PELLACHROM – POLACRYL 345 ředěný pomocí White Spirit (lakový benzín).