Na zádi se nacházel žebřík. Nebylo to špatné, ale koupací molo by bylo lepší. Opět jsem použil Inventor a navrhnul jsem si koupací molo, které bude dostatečně velké a při plavbě nebude vadit. Druhou podmínkou bylo, že se má dát zvednout a neprodlužovat délku lodi.
Trubky jsem zase nařezal a nechal vše svařit. Panty jsem si musel nechat vyrobit, protože nic použitelného jsem nikde nenašel. Dnes bych molo možná dal trochu níž, ale i takto se mi líbí. Na molo jsem opět nechal přivařit držák pro výsuvné schody.
Přimontování k trupu znamenalo udělat do zrcadla na lodi několik děr. U každého pantu jsou tři, aby molo skutečně drželo a nevytrhlo se ani při dovádění. Z vnitřní strany jsou hodně velké podložky. Molo drží ve vodorovné poloze díky rozpěrce, která míří do nejnižšího místa na zrcadle a doraz je zde opět přišroubován a zajištěn pomocí šroubů a velkých podložek.
Zatím je možné molo zvednout pouze po uvolnění šroubu a dá se to udělat buď z člunu nebo mola. Ještě popřemýšlím nad možností zajištění bez nějakého takovéhoto prvku, ale zatím bych to nechal být.
„jít za svým snem ⚓“